Pátek, mám v nose drátek

24. dubna 2010 v 12:08 | Hjůbí
No to je zase blbost. Podívejte se, co se mi povedlo napsat do titulku.
Kromě toho, že melu nesmysly, tak já v tom dokonce pokračuju. Protože víte, co? Ne, nevíte, to je jasné. Proto jsem povinna vám to říct. To mám ale radost. Ne, nezdráhejte se; je má morální povinnost informovat vás. A to do třiceti dnů od... ale tak necháme toho. Já totiž zapomněla, co jsem to vlastně chtěla.

Už to mám! V televizi teď hráli stejnou písničku jako v rádiu. Dobrý, ne? Možná se teď divíte, proč vám to říkám. Já nevím. Ale možná se víc divíte, proč poslouchám dvě věci najednou. Tak to se přestaňte divit tomuhle, a rychle se začněte divit, proč poslouchám tři. Mám totiž jetšě v provozu you tube.

Ale tak dost keců. Skončili jsme u čtvrtka, tak pojďme pokračovat pátkem.

Bylo to ráno jako každé jiné. Sice jsme psali písemku, které se mi nepo... ale co to povídám?! Za á to nezajímá vás, za bé mě a za cé je sobota, já píšu o pátku a nehodlám vzpomínat na školu. Ne, ne, ne!
Po Kleti a tréninku s florbalem z předešlého dne je každý pátek jako na potvoru tělocvik. Hrály jsme frisbee, venku, na obrovském hřišti, já tam běhala jako pošuk; nikdo mi stejně nepřihrával... Ale i tak náš tým vyhrál. Za odměnu naše skupinka nemusela běžet dvě kolečka kolem tenisového kurtu, ale jen jedno. Nikdo kromě mě ho neběžel. Zdůrazňuji neběžel, protože za á já běžela celou dobu, za bé se za mnou vlekla (= šla) jedna holka (mimochodem ta, která se mnou pojede v neděli/pondělí na florec) a za cé ostatní spoluhráčky neběžely vůbec.
A také jsme skákaly přes švihadlo. U toho jsem málem umřela. Něco jako energie mému tělu naprosto nic neříkala. Navíc mě trápila zima. Nevím, jak je to možné, ale večer jsem si do tašky strkala kalhoty s dlouhými nohavicemi a ve škole vytáhla nějaké latexové tříčtvrteční.  
pan Krabs
Po škole jsme měly sraz s holkama, se kterýma jedu v neděli do Kutné Hory. Záminka: florbal. Pravý důvod: florbal. Co to zase ze mě leze...
Hodinu a půl nám "trenérka" vysvělovala taktiky, připravovala (hlavně psychicky) na drsná děvčata, velkou mantinelovou arénu (doufám, že až přijedu, uvidím pořádné koloseum) a... a tak.
Posléze jsem šla vstříc našemu městu, abych si ho užila. Znáte to: nákupy a tak. Musím vám prozradit, co jsem si koupila.
Cédéčko, na kterém je jakýsi balkánský kloboučník; Jítě knihu Divadlo (k Vánocům); dále modrou karimatku za dvě stovky pro účely bojové akce Kutná Hora; v neposlední řadě knihu, na kterou jsem měla delší dobu zálusk, s názvem "Tato kniha vám zachrání život" a jsou na ní nakreslené americké donuts (a jen mezi námi - je tlustá, jako většina knih, které v poslbobřiední době čtu); sójové dezerty ve zdravé výživě; a nakonec jsem div nevykoupila hračkářství. Měli tam pokebaly, vájíčka Helou Kity, poníky atp. a také Spončboba, kterého jsem brala všema deseti. Ach, mám pro něj nějak moc silnou slabost.

No, a nakonec samolepky bobrů, na které jsem si brousila zuby už strašně dávno. A když mi je vykoupili v jiném hračkářství a já se s nimi po dlouhé době setkala znova, neodolala jsem. Ne, že by ty samolepky byly nějak extra úžasné a ne že bych chtěla zachránit tuto společnost od zkrachování (což jim s takovými kýči vážně hrozí) a ani jsem je nechtěla kvůli jejich hebké měkké srsti. Já vlastně nevím, proč jsem je chtěla. Asi proto, že je to naprostá blbost. A já mám pro blbosti slabost. A asi také proto, že mám ve svém bločku snů zapsáno, že bych chtěla samolepky smajlíků (splněno), vykřičníků (ty jsem nikde neviděla a pochybuji, že uvidím), poníků (ty už nechci - ačkoli... to jsem o bobrech říkala také), masa (taky jsem nikde nezahlédla, achich) a zmiňovaných bobrů. No, neříkala jsem, že mám slabost pro blbosti? (Neříká se tomu perverznost? Hmm... ne, zamítám! Nepřipouštím!)

Vážně čumím, jak jsem schopná filozofovat o takové velké věci jako jsou samolepící obrázky. A nejen o tom. Viďte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pierre^ | 2. května 2010 v 12:57 | Reagovat

Tiež som na telocviku na gymnáziu behával po ihrisku (pri basketbale) ako debil a nikto mi nenahral. ;-) Intelektuáli to majú na telocviku proste ťažké, no.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.