Zase jsem přišla brainstormovat

29. dubna 2010 v 21:02 | Hjůbí
zeleň
Nikoli protestovat. I když se to tak bude zdát. Protože mě naštvalo, že jsem si zapnula v televizi jakýsi dokument - či co to bylo - Zelené peníze (určitě by se líbilo /kdoví, jestli na to nekoukal/ panu Kolaři - odedneška Ekologovi - a možná kvůli němu jsem byla celá lačná se podívat). A to psali, jak to má končit až v jednadvacet nula nula... Moment! Ono  to teprve začíná. No paráda. . .
. . .Je to o Amazonii. No paráda. Já čekala něco skvělého o krizi. Nebo tak nějak.
Ale je to o lesích. Proto vzpomínám na pana Ekologa a tím to pro mne končí. Asi přepnu na Ordinaci...

Ano, jak vidíte, už jsem tady zase. A víte co? Od té doby, co tu jsem - teď myslím celkově -, se mi zlepšilo mluvené slovo. Nejen to, jak mluvím - spisovně, plynule, s hezkými obraty a různými šperky a perličkami -, ale také že vůbec mluvím. Mám z toho radost. Dneska jsem byla aktivní i při němčině. Z toho jsem se radovala nejvíc. A bylo to fajn. Stačilo překonat prvnotní neúspěchy. A bylo vyhráno.

Dneska jsem po škole spěchala k zubaři. Vzal mě o čtvrt hodinky dřív. Sednula jsem na křeslo, kouknul mi do pusy, řekl, ať rovnátka nosím ob den na čtyři hodiny. (Ale prý ať se v noci nebudím, abych si je vyndala - hlupáček, a jak jinak bych to asi dělala? Snad si nemyslí, že je budu nosit přes den.) 
moje svačinka
Od něj jsem s babičkou jela domů, doma se dobře najedla. Tak dobře, že jsem měla chuť skákat a prostě přepadla mě nějaká dobrá nálada. Asi takové svačinky budu praktikovat častěji...
Potom přijela sestra, takže taky dobrá zpráva. A nakonec mě čekal koncert. Absolventský. Ale ne můj. Hrála jsem duo. A dostala jsem novou flétnu. Horší. Moje nějak protestuje. No jo no. Co nadělám.

Něco mi říká, že zítra je Poslední zvonění. Ale prý kvůli nějaké "potenční nemoci" maturanti nesmí být "výtržní". Pěkný důvod. Ale jsem ráda, že nemusím balit pláštěnku a gumovky do batůžku, abych se uchránila před jejich páchnoucími octovými zbraněmi. Vy také - pozor na ně!

Co bylo bezva: Dnešní den byl fajn celý - byla jsem opět v pressu (což mi vyhovuje); ráno jsem  si při češtině psala (začátek minulého článku); při etice kreslila to, co zítra budu fotit; po dlouhé době strávila pár chvil s babičkou a nakonec jsem si dala ucházející kafé v hudebce. A víte, co je nejlepší? Že čím starší jsem, tím lépe si rozumím se svým tátou. Jsem za to ráda. A ještě bych málem zapomněla, že jsem dnes po dlouhé době básničkovala. Skvělá relaxace.

Úsměv dne:
Táta: "Podívej, jak už to máme hotové."
Já: "Ne, ne, já to nechci vidět." A dala jsem si ruku před oči.
A táta se smál. A on se nesměje často. Vážila jsem si toho.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 E L - D Ý | Web | 30. dubna 2010 v 7:17 | Reagovat

Němčina. Jó, ta mě vždycky bavila. Važ si toho, že ji máš, ať už to zní jak chceš divně. :D
Rovnátka? Chudáku. Já je měla na pevno. A třikrát jsem si je vyndala.
Být zcákaná od maturantů by mi nevadilo. Aspoň nějaký vzpruha v nudném školním dni (a běda jak by mě pocákali, už bych řvala. :D)
To s tím tátou je.. strašně hezký. :)

2 neexistující | Web | 30. dubna 2010 v 14:44 | Reagovat

Huh, já rovnátka taky nosím. Moje Mudr. si myslí, že je nosím i přes den...To se ale mýlí :-D Sakra, brzy budou vážně zkoušky z klavírů...Ou.

3 Becky | Web | 30. dubna 2010 v 17:18 | Reagovat

páni, miluju tvoje články. Vždycky mě tak nějak nakopnou a povzbudí. moc ti přeji, že si s tátou rozumíš, taky bych to někdy chtěla zažít. Stále ještě doufám, ale ústupky z mé strany už dělat nebudu =) měj se i dál takhle krásně a filozofuj častěji, když nikdo, já budu číst klidně celý strany!

4 Slečna TENISKA | Web | 30. dubna 2010 v 17:46 | Reagovat

jéé, jsem ráda, že zase píšeš, ráda čtu tvoje články a hlavně tenhle, takový optimisticky naladění :)

5 pierre^ | 2. května 2010 v 15:43 | Reagovat

Budem sa opakovať:
Opäť fajn čítanie.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.