FaceBlog

18. července 2010 v 16:02 | Hjůbí |  Slohový útvar: úvaha
Nebylo mým záměrem zveřejnit tento článek zrovna tady, na blogu. Měl být pro čtenáře, kteří nemají o blozích moc potuch, ale snad ani vás, blogaře, neurazí laickost, s jakou blog popisuji.

Faceblog
Jakožto tvůrčí člověk se nerada dočítám, že "je konec bloggerů, protože grafomani už nemají co psát", jak hlásala titulní strana osmnáctého čísla roku 2010 týdeníku Plus. Také Reflex se přidal, dvanácté vydání téhož roku, přesněji autor Miloš Čermák v článku "Múza přichází".
Je to skutečně tak, že spousta blogařů (nebo blogerů, chcete-li) ruší svůj internetový deníček a raději přechází na Facebook? V čem se Facebook liší od blogů? V čem je lepší? A v čem naopak horší?

Facebook už není novinkou, a přesto si tato sociální síť připisuje půl milionu nových uživatelů denně. Skutečně. Není moderního uživatele na internetu, který by neměl svůj profil. Co potom u nás, v České republice. Klidně bych vsadila kšandy, že i Vy jej máte (už jenom to, že čtete tento článek, o něčem svědčí).
Ale proč blogaři zanechávají své blogy a nahrazují je za Facebook?
Pohon blogařů je ten, že někdo jejich články bude číst a pod nějaký přihodí stručný, milý či jakýkoli jiný, ale každopádně potěšující komentář, který pro blogaře bude sedmým nebem a poslouží jako dostatečný hnací motor, aby psal své články dál.
Psaní na Facebook (či jinou sociální síť, ale teď na chvíli od těch ostatních upusťme) a na blog se liší výrazným způsobem. Zatímco aktivní blogař si na svém článku dává záležet, desetkrát si ho po sobě přečte a devětkrát jej poupraví do dokonalosti, facebookař stručně napíše, co se ten den stalo významného, třeba že se právě chystá navštívit babičku v Písku. To mu zabere mnohem méně času, i mně nedělalo problém napsat to během pár sekund. Poznámky jsou výstižné a ostatní aktivní facebookaři bez jakékoli námahy přečíst stručný status, nemají zábrany jej okomentovat.
"Tam sdělíš dojmy dvacetkrát rychleji," vysvětluje mi patnáctiletá studentka Monika B.
Monika také uvádí, že na Facebooku dokáže strávit ve všední den i 5 hodin, nemluvě o víkendech, kdy se číslice blíží osmi. Patří k internetovým nadšencům, kteří přispívají i na blog. Uvádí, že poslední článek napsala tak předminulý týden, ale že se na blog snaží přispívat jednou za týden. Připouští, že je to málo a přiznává, že ji opouští nadšení blogovat.
Blog si zařídila proto, že Facebook ještě nebyl rozšířený, respektive zatím ještě pro nás neznámý. Nakonec si ho pořídila, protože jej měli všichni.

Ptala jsem se Báry S., bývalé blogerky (www.kachnavkrouzku.blog.cz), proč přestala na blog přispívat a jestli za tím má prsty Facebook. To však popřela: "Facebook už jsem měla x měsíců, možná i přes rok před tím, než jsem blogu řekla sbohem. Spíš jsem se dostala do takovýho období probuzení ze sna, docházelo mi, že jsem žila svojí růžovou realitu a sama sobě jí ještě víc vštěpovala tím, že jsem o tom psala. Nějak mi začalo docházet, že styl blogu, jaký jsem psala já, nejenom, že narušuje moje soukromí, ale i lidí, o kterých jsem se zmiňovala."
Dále jsem se zeptala, jestli je podle ní Facebook lepší než blog. "Těžko říct jestli je lepší. V současné situaci musím říct, že jo. Mám kontakt hlavně s opravdovými lidmi z mého života." zdůraznila. "Já vím, že to je trochu hloupé, komunikovat s lidma, který můžu vidět každý den, virtuálně, ale tak už dnešní svět pracuje." hájí se.
"U mě to není o tom, jestli mě na internetu něco baví, ale o tom, jestli mam co dělat jinýho. A vzhledem k tomu, že pořád žádný větší zájmy nemám, tak u pc trávim zhruba stejně času, jako když jsem byla na blogu. A to 'zhruba' je způsobeno z větší části tím, že se mi prodloužilo vyučování," směje se.

Mezi "kolegy" na blogu funguje komentování také, ale jiným a "zdlouhavým" způsobem. Blogař napíše zmiňovaný dlouhý, devětkrát překontrolovaný článek, zveřejní, oběhne své oblíbené stránky, kterých většinou není tolik jako přátel na facebooku, a několik dní čeká, než mu někdo okomentuje na oplátku jeho článek. Obvykle se mu vrátí ani ne polovina z toho, co komentoval sám, obzvlášť když se řadí mezi nadšence, kteří fandí dlouhým článkům. A to je jeden z důvodů, proč poté postrádá čtenáře.
Dalším důvodem je chyba snad každého začátečníka, který je v tomhle světě ještě neznalý. Neví, co očekávat a jak se dostat k novým čtenářům, proto svou adresu rozdá kdekomu. Příbuzným, kamarádům a později, když už ví, jak to v blogařském světě chodí, by si za svou neuváženost nafackoval. Teď má dvě možnosti. Může začít nanovo. Ovšem, Divergent Girl (z blogu divergent.blog.cz) říká: "Podle mě se už nikdy nedá s blogováním začít úplně od začátku. Dříve nebo později náš blog stejně okolí najde. Pak záleží, jaké věci jsme na svém blogu zveřejnili, zda od té chvíle budeme mít ze života peklo, nebo se něco změní třeba i k lepšímu." Proto radí začínajícím blogerům: "Den, kdy si založíte svůj první blog je mezník ve vašem životě. Překonejte touhu po vysoké návštěvnosti a nikomu ze svých blízkých o svém blogu neříkejte, jinak vám už nikdy nedají pokoj."
Nebo blogař zváží druhou možnost potom, jakmile se dozví, že vzniklo něco jako Facebook. Hned to "omrkne", po zvážení pro a proti se přidá a začne nanovo. To už mu najednou nevadí, že jeho poznámky čtou přátelé a známí? Nejspíš ne, dokonce mu vyhovuje, že jeho názor sdílí lidé, kteří ví, o čem je řeč a mohou přidat svůj komentář.
A ještě poslední důvod pro odchod z blogu. Blogař napíše článek a čeká, až mu ho někdo okomentuje. Buď praxí zjistí, že se jen tak nedočká a že nejspíš bude muset začít jako první přidávat komentáře jiným, nebo to vzdá, řekne, že blog je nanic, zabalí to a uraženě se přestěhuje na Facebook, kde mu během dne většinou někdo pod jeho poznámku přihodí svůj názor nebo alespoň přispěje palcem nahoru - "líbí se mi". To už se uživateli líbí víc a potom chodí, blog směle odepisuje a Facebook si nemůže vynachválit.
Obsah facebookové poznámky se ovšem neliší od obsahu článku na internetovém deníčku.

Blogger dá považovat za někoho, kdo vede "monolog", a až potom konverzuje v komentářích, kdežto facebookař v podstatě rovnou vede dialogy s ostatními uživateli, se kterými si má co říct, protože debatéry jsou většinou ti, kteří skutečnost napsanou v poznámce sdíleli.

Markéta M. přestala na blog přispívat v srpnu.
"Nebylo o čem psát, o prázdninách se nic nedělo a ve škole pak taky moc ne. Na Facebook jsem začala chodit, protože sem chodili moji spolužáci, psaly se tu zprávy, domlouvaly srazy kvůli maturitnímu plesu, a kdo neměl Facebook, byl prostě naprosto out. Pak jsem začala sem tam psát i statusy, jako všichni. Protože to prostě dělali všichni."
Zeptala jsem se jí, co je lepší, blog, nebo Facebook?
"Myslím, že když chci psát příběhy nebo když se chci vypovídat o tom, co se mi během dne přihodilo, je lepší blog. Pokud chci jen stručně napsat, jakou mám náladu, a hlavně kecat s kámošema, je asi lepší Facebook. Ale na druhou stranu si to tu nemůžu udělat, jak chci - ten vzhled a tak. S blogem si člověk může víc vyhrát. Ovšem víc věcí tu sdílím s kámošema, víme o sobě, není to anonymní - myslím že Facebook je v tomhle pro mě lepší."

K čemu vlastně může Facebook posloužit? Obyčejným internetovým návštěvníků, jako jsem já nebo vy, určitě umožnil kontakt se spoustou přátel, se kterými se jen tak nesetkáme.
Ano, to je pravda, tak přece k něčemu se odvolávat přece jen můžeme.
Ale od této funkce, kdy najdete většinu svých ztracených přátel, se odráží další vlna. Vlna příspěvků, která v bodech popisuje, co ten který uživatel právě dělá, kde byl, na co se těší. To vše ve čtyři sta dvaceti znacích, což se blogu nevyrovná.
Mezi spoustou facebookových skupin už vznikly čtyři s obdobným názvem: "Facebook není deníček!".
Daniela S. na nástěnku jedné skupiny napsala: "Nekterý lidi bych si dala do 'skrýt', ale mam strach, že bych přisla o denní dávku důvtipu a uměni napsat fakt každou věc, co se jim za ten den stala. Přece musim mít přehled o tom, kdo kde s kym s čim za co proč jak a za kolik."
Lukáš L. se této skupině směje: "A od čeho ten facebook asi mám? Všichni musí vědět, co dělám!" Přičemž jeho přátelé přikyvují, a to nejen pomocí tlačítka "líbí se mi", ale i v komentářích. A ještě dodává: "Vidím skupiny Facebook neni deníček… OMYL! Facebook je deníček a proto sem píšem každou píčovinu, co si myslíme, co děláme nebo co plánujem dělat, protože si myslíme, že náš život je tak zajímavý, že by byla škoda nepodělit se o zážitky s ostatníma."
Konec
A nakonec upozorňuje, že "se nezúčastní 'Mezinárodní den bez Facebooku' a radši si vymyslí jiný druh sebevraždy."
Ale vždyť Facebook si o to přímo koleduje, když vám na hlavní stránce zobrazí okénko s výzvou: "Co se vám právě honí hlavou?".
Jaký by potom byl účel sociálních sítí kromě sbírání přátel? Dokážete si představit práznou hlavní stránku facebooku, pouze s okýnkem v rohu "200 přátel"? I když samozřejmě nepopírám, že existují lidé, kteří se zaměřují mimo jiné hlavně na sbírání přátel.
. Těch už si všimla i facebooková skupina "Přátelé na Fejsbuku nejsou Pokémoni, nemusíš je mít všechny".

Podle ankety zveřejněné na www.emby.blog.cz, do které odpovědělo 90 čtenářů, si 67% z nich pořídilo krom blogu i Facebook, 26% zatím Facebooku nepodlehlo, a zbytek, 5%, jsou čtenáři blogů, kteří mají jen Facebook.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pasiondegavilanes03 | E-mail | Web | 18. července 2010 v 17:46 | Reagovat

Čawééc mooc pěkný dess. Celej blog je moc zajímavej.Právě jsem ti zvýšil návštěvnost o jednoho člověka. Budeš tak hodný/á a uděláš pro mě totéž?? Budu moc rád, když navštívíš ten můj. Najdeše tam ankety, obrázky, informace... Jsou tam soutěže a teď nově také hra : Adoptuj si postavu - Více na mém blogu.

2 pierre^ | 18. července 2010 v 19:26 | Reagovat

Fajn čítanie. Svoj názor na FB vs. Blog ale nenapíšem (musel by som nadávať). :-)

3 E L - D Ý | Web | 18. července 2010 v 19:44 | Reagovat

Já sice fejsbuk vlastním, ale nikdy by mně nenapadlo rušit kvůli němu blog. Ani nechápu, jak někdo může fejsbuk považovat za plnohodnotnou náhradu za něj.
Dělat si z fejsbuku deníček a každých deset minut měnit status mi přijde prazvláštní. Koho zajímá, že právě papám, kakám, koukám na televizi, myji se, jdu spát, souložím? A vůbec, není to těm lidem trapné? Ještě ke všemu, když mají v přátelích vlastní rodinu, třeba, jak říkáš.
Občas se až divím a je mi těch děcek líto, trávit na fejsbuku půl dne a místo fyzického kontaktu si s přáteli komentovat statusy je ubohost. Ti lidé jsou závislí a měli by se léčit.

4 Geesy | Web | 18. července 2010 v 21:32 | Reagovat

Čauky :) až ted jsem měla možnost si pročíst všechny ty komentáře ke článkům, co si mi napsala. Moc ti za ně děkuju, pomohli mi. Hlavně mě potěšilo, že si napsala, že bychom mohli noci probdít spolu třeba u těch puzzliků :) S přítelem si to uvědomuju, že mi sebral chuť se smát, mrzí mě to :( Doufám, že se k tomu smíchu vrátím brzy zpět a bude to všecko zase jako dřív :)
A k tvému článku.. Nejraději bych profackovala ty, co napsali, že facebook je deníček! FB je od toho, aby se tam domlouvali již zmiňované srazy (vždyt to  byl půvoní záměr, mělo to funovat jako spolužáci), popřípadě sdělení jsem pryč, jsem doma, nechcete jít někdo ven a tak podobně. Koho zajímá, že si tam někdo napíše "Ordinace a pak waničQa"? tyhle lidi mi lezou docela na nervy, proto se jejich statusy snažím moc nezabývat :D nebo taky, každej den tam ti samí lidi napíšou "dobré ráno" "dobrou noc".. proč? je to zbytečné!
A je škoda,  že někdo kvůli FB opouští blog, blog je víc fajn a i ty lidi, co ty blogy dělají, jsou skuteční.. Nemyslím si, že je škoda, že blog.cz opustí lidi typu "didlinky", "samááá žůžowá barvišššškááá" a jejich zkopírované články, ale je škoda lidí, co píšou smysluplné články, které i když jsou dlouhé, se dají číst.. Proto by mě mrzelo, kdyby si přestala psát svoje články, moc ráda je čtu a i z obyčejného navštívení balkonu za děštivého večera umíš vykouzlit písmenky opravdu úžasný článek :)

5 Frise | Web | 19. července 2010 v 9:27 | Reagovat

No, noční můra to byla, a ano, ještě že ve snech je možný fakt skoro všechno :D Jé ten článek je dloooheee, ale jak už řekla EL - DÝ...

6 Lady Claire, vlkodlačka I. | Web | 19. července 2010 v 11:46 | Reagovat

Nevím nevím, ale mě se blog zdá pořád lepší. Mám z něj prostě lepší pocit... Myslím si, že všechno, co uváděly holky výše, je přesné ;)

7 Ivík | Web | 19. července 2010 v 11:57 | Reagovat

Na Facebook jsem se v životě přihlásila jen dvakrát. Když jsem ho založila a pak když jsem ho rušila. Nezaujalo mě to. Nepochopila jsem tu pointu. Je sice dobré, že člověk přes něj může kontaktovat přátele, kteří jsou třeba z druhého konce republiky, ale... Nevím, zkrátka mi nepřirostl k srdci.
Blog bych kvůli Facebooku nerušila, protože tam jsou články, které charakterizují můj život. Je dobré si pak některé zápisy přečíst a zakroutit nad nimi hlavou. :)
Jsem věrná pouze blogování, protože stále je o čem psát, i když je to sebemenší blbost, tak se o tom dá napsat krásný úsměvný článek. :)

8 stranger-girl | Web | 19. července 2010 v 14:20 | Reagovat

Já jsem si nejprve založila Facebook, a když jsem si uvědomila, že jsou věci, které těm reálným přátelům sdělit nemůžu, založila jsem si blog ;) takže by mě vážně nikdy nenapadlo zrušit blog kvůli FB..
A s tím, jestli facebook slouží jako deníček - to záleží na každém zvlášť jak si to pojme. Ale souhlasím s Geesy, že mi připadá zbytečné, psát si každý den statusy - Dobré ráno, dobrý večer.. :)

9 Nelili | Web | 19. července 2010 v 23:51 | Reagovat

Velice poutavý a zajímavý článek. Máš pravdu - facebook mám já a dokonce v mém okolí neznám človíčka, který by ho neměl. Je to jedna velká drbárna, lidé v něm na sebe prozradí snad všechno. Už vůbec se mi tam nelíbí polonahé fotografie třináctiletých slečen. A soukromí? Ano, dá se nastavit, ale je to houby platné. Na druhou stranu je ale dobrý v tom, že každý den můžeme být v kontaktu s lidmi, které nevídáme tak často.

Jinak svůj blog bych kvůli facebooku nikdy nenechala, ani nezanedbávala. Mám je ráda oba stejně. :)

10 Domísek | Web | 20. července 2010 v 11:50 | Reagovat

... a radši si vymyslí jiný druh sebevraždy .. tak to mě absolutně dostalo :DD Pane jo, tolik informací co jsi sem napsala? Jak dlouho Ti trvalo sešmolit tady ten článek ? Každopádně jeden z nejlepších na tohle téma :)

Já nejsem moderní, ale facebook mám, blog mám a radši bych smazala facebook než blog :) ..

11 *J | Web | 20. července 2010 v 13:03 | Reagovat

Velice dobře jsi rozebrala facebook vs. blog ... avšak, když se zamyslím, mohla bych ti v některých věcech oponovat, ale je to věc názoru, takže mlčím... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.